Táta je s námi doma! - den 8.
21:50 Edit This 0 Comments »
Maminku už pěkných pár dní bolí hlava a včera se k tomu přidal divný pocit v krku a tak poprosila tatínka, aby si vzal dovolenou. On prosbu vyslyšel, i když se mu asi moc nechtělo, a maminka ho tu teď za to blahořečí - blaho tatínkovi, blaho. Noc na dnešek se nesla v duchu včerejšího večera, alias poblinkej co můžeš. Sári se k Theovi přidala chvíli před půlnocí a převlékali jsme její i tátovu postel. Chudáček, moc kašlala, až vykašlala i večeři.
Na fotce jsou děti (snad jsou dobře k rozeznání) a Lála s Lili. Theo dostal Lálu na zaměstnání neposedných ručiček a Sári hned avizovala, že ona nic nemá a chce tedy panenku. Ona teď vůbec hodně hlídá, aby nebyla ošizena. Dává to najevo dvěma typy sdělení, například: "Jejda, já nemám pití," nebo citově ještě vychytanější verze: "Ty jsi mi nedala pití!"
Na fotce jsou děti (snad jsou dobře k rozeznání) a Lála s Lili. Theo dostal Lálu na zaměstnání neposedných ručiček a Sári hned avizovala, že ona nic nemá a chce tedy panenku. Ona teď vůbec hodně hlídá, aby nebyla ošizena. Dává to najevo dvěma typy sdělení, například: "Jejda, já nemám pití," nebo citově ještě vychytanější verze: "Ty jsi mi nedala pití!"
Noční blinkací a tímto i nespací adventura měla dopad takový, že jsme se vydali opět k našemu rodinnému lékaři Dorstovi. Foto: Mladá agentka na sobě nenechává znát únavu a v inkognito tmavých brýlých a s dalekohledem v ruce si to kráčí do ordinace. Nechala se v klidu prohlédnout a vyfasovala uklidňující siroupek na kašel. Jako trofej si odnesla kousek kytičky, kterou odlomila v čekárně. Mimochodem, tohle je jediná čekárna na světě (teda z těch, co jsem stihla navštívit já), kde to vypadá jak v meditárně. Hraje tam relaxační hudba, v rohu místnosti šumí fontánka s vodopádkem a exotický nábytek a živé květiny dodávají čekárnové kamufláži závěrečnou tečku.
Za odměnu jsme si dopřáli oběd v indické restauraci Madhura. Sárinka ještě donedávna vykládala, že chodíme na oběd k pindíkům, ale už svůj názor naštěstí poupravila. Já jsem si pochutnala ohromně, velmi, super-hyper...prostě nevím jak vyjádřit, že mi to jejich jídlo lahodí po těle i po duši. Sárinka si taky pošmákla na bramborových hrudkách a Daniel, ten to přožil svojí klasikou - "docela to šlo."
Theo si dal pár zrnek rýže, která ovšem zase rychle vrátil a pak se zbytek času ládoval zipem od Sárinčiny bundy. Když on tam tak provokativně visel hned vedle jeho hlavičky a ta šnůrka si úplně říkala o ožužlání. Na této fotce je opět zvěčněn Daniel krátce po výhrůžce, že mi ten blog zatrhne. Podaří se mi ho někdy vyfotit, aniž bych dostala toto varování? Až čas ukáže....
Nejmladší člen výpravy nám zaplatil oběd (účet jako důkaz třímá v ručičce) a zmožen indickou kulturou usnul už v autě při převozu.
Sári si venku užívala s novým balónkem a pak i s Emminkou. Říkala, že dělá "míčkofór" - snažila jsem se pochopit, v čem tato figura spočívá, ale vypozorovala jsem jen chaotické házení míčku na nečekané strany. A s Emmi si pak hrály na poštovní doručovatelku, která házela dopisy a balíčky - všechny tvaru míčkového - kruhovým otvorem do bunkru. V Sári role ze hry přetrvávaly i po jejím ukončení a povídala mi, že: "paní pošťačka si sedla vedle mě" (do bunkru)...bylo to úsměvné.
A takovýto máme úspěch s koupacím kyblíkem. Od jisté doby v něm Theo jen stojí. Vody má po kolena a rozhlíží se po okolí. Pokud se mi po značném úsilí přecejen podaří mu podrazit nožičky a ponořit ho do vody celého, zmobilizuje své síly a do 5ti vteřin opět stojí. No má pak to koupání smysl? Dnes přišel na prima zábavu. Nahne se přes okraj a pákovou baterií pouští vodu do vany. Takže kontakt s vodou byl vytvořen...leč jinak, než maminka při koupání doufala.
*
0 komentářů:
Okomentovat