Naše Samsára

Překážky jsou k překonávání, lavičky jsou k vylézání, sušák na prádlo je k třesení, nadzvedávání a kdyby máma dovolila, tak k vyhození z balkónu.
Kočárky jsou ke stoupání. Žádná vyvýšenina by neměla zůstat nepokořená a žádná polička neprozkoumaná.
Před spaním si Theo dopřál koupel a nechal si udělat i hlavu. Nezdá se to, ale když kudrliny natáhnu, má je až na ramena.
Sárinčin hlod dne: za jízdy z obchodu - "Vidělas toho chlapíka? Normálně měl nohy, ruce......a tělo."

Další šátková ukázka pro zasvěcence.
Bublifuk původně zakoupený na narozeninovou párty měl dnes konečně zsvojí premiéru. Jmenuje se "Tisích bublin" a opravdu bublí mohutně.
Měla jsem představu, jak udělám milion bublin a vyfotim v nich Sárinku. Dvě proměnné mi tento záměr rozprášily. Vítr a sama modelka. Bublin jsem nadělala tolik, že by moucha neproletěla, ale než jsem přhmítla pro foťák, rozletěly se a Sári mi za nima utekla, popřípadě začala na trávě usazené kousky zašlapávat a bylo po kráse....neva.
Nejlépe se čůrá, když kolem vás krouží lokomotiva, tlačící bagr, vagón a šerifské auto. Vzácné foto, protože na ostatních je vždy nějaký kus vykolejen, či chybí nezanedbatelné množství kolejí. Nemohla jsem Thea udržet...
Pozornému oku jistě neunikne výklenek s novým kusem nábytku.
Vzpomněla jsem si, jak onehdá začalo jemňoulince krápat a jak jsem Sárince vysvětlovala, že když se bude soustředit, tak to na holých nožičkách a ručičkách ucítí. Čichla si ke všem končetinám a necítila nic :o)

Theo si dnes při cestě z trhu ozkoušel jaké to je sedět po směru jízdy. Nadšení se nekonalo, meruňka nás zachránila.
Pohled z balkónu na sousedskou koalici. Sári i Estelle jsou obě ještě trošku oslabené po nemoci, tak jsem byla i docela ráda, že Blochovic holky odešly záhy domů.
Poté se k nám přidali sousedi z horního patra a Sárinka je pochopila jako svoje obecenstvo pro své výstupy. Nechala si dokonce francouzsky zazpívat "Hodně štěstí zdraví" nad pískovým dortem a místo sfoukávání svíček vytáhla z bábovky 3 klacíky. Během našeho pění se válela v písku a vychutnávala si svoji další chvilku slávy.
Na fotce je zdokumentované akrobatické číslo vyvolané mým blbnutím s Theem. Sári ulovila tatínka a pak vykřikovala "Koukejte se!" ...je půvabná, jak se snaží předvést. A že se jí to daří

Koupání s pěnou, navrácenou udicí a rybama. Sárinka si moc nezachytala, protože bez přestávky dbala o to, aby byl její bráška dobře umyt. Ubezpečovala jsem ji, že ho umyju a může si raději hrát...ale asi naznala, že to zvládne lépe.
Včerejší hláška z balkónu, kdy měla Sárinka šprdlinkama vystrčenou celou jednu nohu ven a právě do propasti propracovávala i boky. "Hele mami, zkoušim, jestli propadnu."

Dnešek je jiný než včerejšek a to hlavně v tom, že už doma nemáme dva lazárky, ale jednoho chlapíka po prodělané šesté nemoci (dnes se osypal, takže je to jasné) a jednu divošku, co sice občas zasípá, ale už má náladu na lotrovinky a chuť na zmrzku (má slíbený jahodový sorbet...až budeme obě fit).
Zprovoznily jsme druhý kočár a vyvezly ho na čerstvý luft.
Balkón je hit. Takhle se na něm škemrá sousto z maminčiny mističky - Theo už zase začal mít chuť na jídlo! Jupí, nejsem jediným zdrojem potravy.
A takhle se u nás dá lenošit. Počasí bylo jak na vysněnou oslavu narozenin (to tam kolegové nahoře lehce časově zmotali...ale neva, odpouštíme a příští rok si dáme reparát)

Sárinku dnes něco (nalepovací flitr) škrábalo v rukávku a dost ji to vytočilo. Později mi svůj stav vysvětlila tím, že "já jsem se bála, že umřu" ...taky dobrá hláška že? Už je to v pořádku, už se nebojí.

V ruce je nový zvířátkový hit - pštrosák Zazie.
A tady si lípnu kousek nostalgie...z dob, kdy nám všem bylo zhruba o půl roku míň...
 Tak Sári, do toho 4. roku hodně štestí, zdraví a sourozenecké lásky... (přiměřeně a s citem projevované)

Děti řádily a Sári s Eminkou vytvořila zajímavou frkačkovou performanci -  skákaly jak na pérkách a frkaly. Eminka je vůbec prima kámoška. Sári následuje s nadšením a radostně dělá vše, co si o pár měsíců starší oslavenkyně vymyslí.
Při zpěvu "Hodně štěstí zdraví.." dokonce Sárince z přátelské výpomoci 2x sfoukla svíčky.
Sári se sfoukáváním trošku dělala cavyky a tvrdila, že na to má cibuli - tu co drží v ruce. Jak plamen zhasíná cibule jsme se nedozvěděli a raději Sárince trošku vlastním fukem vypomohli.
Párty vyhlašuji za vyvedenou. Když bylo po všem, Sári smutnila, proč odešli všichni lidi a vyslovila přání mít zase někdy narozeniny. Ujistila jsem ji, že jich bude mít ještě moc - vlasntě každý rok jedny. Tato informace si vysloužila nedšené "Jupíííí."

Děti s něma dováděly a prdl jen jeden kousek. To je dobrá bilance. Sárinka se před spaním ptala, jestli si je děti z oslavy odnesou, když jim je dá (to byl původní záměr, že každé dítko dostane jeden balónek). Moje odpověď se jí nelíbila a tak navrhuje, že si je můžou nechat u nás :-)
Kdo uhodne, jakou barvu měl Theův balónek?
 Koupání proběhlo stylově ve jménu přípravy na dovolenou - v plavkách. Sári má i podprdu a spodek zatím oblékla naruby. Než se vypravíme k moři, tak soukání do plavek nacvičíme...teda já ne...já si ten krásný pocit zarolování se do oblečku pro vyvolené nechám až na místo činu.

Mermomocí chtěl být také vílák. Běda, když jsme mu tykadla odstranily. Pravidelně si je osahával - s uspokojením kontroloval, že je má na hlavičce a dával si je zpátky na patřičné místo. Byl nadšen.
Jako správná víla dbá o čistotu přírody. Já jsem jí na klacek namotávala odpadky z kašny a ona je odlétávala vyhazovat do koše. Trošku jí rozladilo, že jich tam bylo tak málo. Tako zodpovědná funkce jí moc bavila.

Zděšení dne: "Jsem onemocínkovaná. V tělíčku mám nějakou třísku."
"A jak se ti tam dostala?"
"Vlezla mi tam ponožkou a teď jí mám v bříšku"
Rozuzlení: Třísku se podařilo dostat ven obvyklou nočníkovou poštou. Už je tedy vše v nejlepším pořádku...