Dnes se u nás slavilo. Původně jsme věřili v zahradní párty s bublifukama, pískem, zahradníma houbama a dalšíma radostma, které zahrada skrývá. Dopoledne jsme stále ještě doufali a odpoledne jsme věděli, že umrznout nechceme a nahnali jsme davy k nám do našeho skromného bytu. Osm dětí, dvanáct dospělých a asi dvacet balónků...
Tady se časově vracím k chvilce po probuzení z nočního spánku, kdy Sárinka po čistění zoubků v koupelně objevila v pokojíčku něco...dlouho přáná a vytoužená...
Vaření se ujala kompletní sourozenecká dvojka a mladý kuchař Theo testoval stabilitu nového nábytku mohutným pérováním.
Děti řádily a Sári s Eminkou vytvořila zajímavou frkačkovou performanci - skákaly jak na pérkách a frkaly. Eminka je vůbec prima kámoška. Sári následuje s nadšením a radostně dělá vše, co si o pár měsíců starší oslavenkyně vymyslí.
Při zpěvu "Hodně štěstí zdraví.." dokonce Sárince z přátelské výpomoci 2x sfoukla svíčky.
Sári se sfoukáváním trošku dělala cavyky a tvrdila, že na to má cibuli - tu co drží v ruce. Jak plamen zhasíná cibule jsme se nedozvěděli a raději Sárince trošku vlastním fukem vypomohli.
Párty vyhlašuji za vyvedenou. Když bylo po všem, Sári smutnila, proč odešli všichni lidi a vyslovila přání mít zase někdy narozeniny. Ujistila jsem ji, že jich bude mít ještě moc - vlasntě každý rok jedny. Tato informace si vysloužila nedšené "Jupíííí."
0 komentářů:
Okomentovat