Naše Samsára

Sári měla na dopoledne hodně práce. Rozhodla se klacíkem vyčistit fontánku od igeliťáků a dalších nánosů civilizace. Bylo takové vedro, že jsem ji nechala osvobozovat vodní víly s klidným srdcem, protože se tato akce neobešla bez cákání a mokrých map na oblečkách.
Po O dorazil děda Láda z Bechyně a Theo z toho byl v uvytržení. Snad půl hodiny dědu bedlivě zkoumal. Dar převzal ochotně, ale na osobní kontakt si musel děda chvíli počkat. Když ho měl Theo dostatečne zrentgenovaného, přilezl k němu a posadil se velde něj - pěkně tělo na tělo.
Fotky s dědou vypadají, jako svět po pár sudech vína a tak je raději nepublikuju. On se určitě na nějaké fotce brzy objeví, protože Sárinka na něj přededla veškeré pravomoce jí obsluhovat a sloužit. Oba si to užívají...