Naše Samsára

hladce, tiše a bez námahy...a nejde to. Sárince tedy alespoň moc ne. Každý nádech si musí odpracovat, každý výdech vokalizovat...

Na zádech u babičky jí bylo dobře. Sušené hrušky vyhnaly ven spolykané hleny a Sári měla radost, že na chodníku nechala mravenečkům papání. A my se zase radovaly z toho, že se jí znatelně ulevilo a na chvíli přestala pískat.

Z Thea je zpátky plný kojenec a maminko závisláček. Není mu dobře... Sári o něm řekla, že je "vodovodní trubák"..to jsem asi někdy použila v nerozvážnosti větu: "To jsem ale trubka" a Sári si jí spojila s vodním rozvodem. Trubák není přece! Ani trubec...ale násoska, to tedy ano.