Úleva - den 119.

23:45 Edit This 0 Comments »
Dnešek je jiný než včerejšek a to hlavně v tom, že už doma nemáme dva lazárky, ale jednoho chlapíka po prodělané šesté nemoci (dnes se osypal, takže je to jasné) a jednu divošku, co sice občas zasípá, ale už má náladu na lotrovinky a chuť na zmrzku (má slíbený jahodový sorbet...až budeme obě fit).
Zprovoznily jsme druhý kočár a vyvezly ho na čerstvý luft.
Balkón je hit. Takhle se na něm škemrá sousto z maminčiny mističky - Theo už zase začal mít chuť na jídlo! Jupí, nejsem jediným zdrojem potravy.
Na balkóně se dá i tulit. Lehce pod nátlakem, dosti jednostraně, ale ten výraz hlavní tulitelky je jak do učebnice sourozenecké lásky.
A takhle se u nás dá lenošit. Počasí bylo jak na vysněnou oslavu narozenin (to tam kolegové nahoře lehce časově zmotali...ale neva, odpouštíme a příští rok si dáme reparát)
Já jsem s Theem pojezdila po obchodech a přinesla jsem pěknou nadílku. Mám šaty! Krásné a připadám si v nich jak víla Amálka...tak až mě potkáte, budu se houpat na houpačce ze stébel trávy a na hlavě budu mít věneček z kvítí, užívám si právě svoji novou identitu. Nechte mě prosím v tom snu...
Zpráva pro Daneila v Holandsku: náš kompakt a blogerský zaznamenávatel naší Samsáry nějak chřadne...digitální displej se ponořil do černé tmy a tak vůbec už to není to, co bývalo. Tímto nadprahově přiznávám, že budu potřebovat....

0 komentářů:

Okomentovat

Novější příspěvek
Starší příspěvek