Naše Samsára

Nejdřív byla princezna, ale pak jsem dostala korunku i já a ona se převtělila do královny, aby mi své princeznovské místo přenechala. Velkorysost má prostě vrozenou.

Ráno se Theo po Sárince plazil (občas mu překáží ve vytyčené trase, tak to bere přes ní, nebo má Sári něco k jídlu, což Theo nenechává bez povšimnutí) a říkal Mámámá. Já jsem ho opravila, že to není máma, ale Sárinka...a ta pokračovala ve vysvětlování. "Ano. Já jsem Sárinka a nedávám ti mlíčko. Mám jenom placatá prsíčka jako táta." Já jsem do hovoru vstoupila se svojí zkušeností a upozornila na to, že Sárince časem taky vyrostou. Přitakala a mluvila dál k Theovi "Ano a pak tě budu krmit." Doufám, že si to ještě rozmyslí...

Dopo se Sári chtěla točit v IKEA vajíčku - maminko ještě a rychleji. - měla jsem pocit, že za  chvíli i s vajíčkem vzlétne. Měnila jsem pravidelně směry otáčení, ale asi málo...do dlaně mi naservírovala část své snídaně a pak ji nebylo moc dobře. Ještě není zralá stát se astronautkou. Alespoň jsem si jí zase ponosila v nosítku venku na prochajdě.

Na fotkách jsem zdokumentovala sourozenecké dělení. Sári do Thea cpe všechny svoje dobroty a pitíčka nehledě na to, jesti on na to má chuť. A kupodivu, Theo ji na můj vkus má docela často.