Naše Samsára

Náš velký menší muž měl dnes 10 měsíců a oslavil je stylově. Znakoval a znakoval, až si před spinkáním vyznakoval 4 mléčné přidávky. Ono se mu nedá odolat. Stoupne si, laškovně na mě kouká, směje se a otevírá a zavírá ručičku (jako znak kojení-dojení mlíčka). Přidal i znak pro ještě, k čemuž ho vybičovaly křupky s provencálskou příchutí...no nekoukejte na mně takhle. Já jsem mu nabízela ty jeho kukuřičné bez chuti, ale nedal se ošálit. On totiž, když vidí někoho jíst, tak rychlostí TGV přileze a hučí tak mocně, než nedostane. Tak jich pár dostal. Alespoň, že byly BIO.

Byli jsme v Šenajetce a Theo si tam poprvé pěkně samostatně pohrál. Sári se na něj v případě zájmu přihlížejících vrhala, aby dala najevo, že je její. Chystala se, že dá zlobivákovi Matisovi kytičku, ale nakonec jí dostala jedna z hlídacích tet. Taky jsem se dozvěděla, že na pouti, která nám roste před okny, se Sárinka "oznámí" s nějakým klukem. Lekla jsem se, jakéže to životní oznámení tam chce provést a ona se chce jen obyčejně seznámit.

Odpoledne jsem šli ven a zamířili jsme i do pakistánské restaurace pro naší oblíbenou galette. Byli tam dva obsluhovači a na jednoho Sári okatě pomrkávala a smála se. Protože příprava galettek chvilku trvá, šli jsme se projít a Sári z procházky přinesla dvě "mincekůry" - neboli kousky mulčovací kůry, které se rozhodla oblíbenci za připravené jídlo dát. Když došlo na věc, došla jen k pultu a položila je tam. Podpořila jsem jí a vzala za ručičku a vedla k němu. Dala mu je cudně do ruky a pak....on řekl "Merci et attends," neboli ji vyzval, aby počkala a do ruky jí vmáčkl červené lízátko ve tvaru srdíčka. Sári v tu chvíli zazářila, povyrostla o metr a rdícíse opustila restauraci. Porci sladkého už pro tento den měla vybranou, ale tohle slastné polízáníčko jsem jí nemohla nedopřát. Mluvili jsme o tom celou cestu domů a když přišel tatínek domů, hned se novinu o lízátku z první ruky dozvěděl.

Po večeři jsme vyběhli před dům ke kulturnímu centru Jean Monnet, kde měl představení žonglér a pouliční baviř. Byl hodně vtipnej, ale Sárinka celé představení prokňučela, že chce do knihovny (zavřené) a na pouť (nedostavěné).