"Do Izaele..."

23:37 Edit This 0 Comments »
..poletí Theo. Má sbalený kufřík, v něm sušenky a nějaké dráty. Sušenky si vlastně raději posvačí, sedne si ke stolu a debužíruje. Na letiště asi pojede s prázdnou. V Jeruzalémě na něj asi počká tatínek, který tam je momentálně na služební cestě. Sárinka letět nechce a filozofuje. Svojí prababičku uklidnila přesvědčivým tvrzením, že je jak koule jen tam, kde má břicho, ale tady na těle je taková placka. Pak se shodli s Theem, že prababička není maminka (ani babičky Hani) a že je "stará dáma." To řekly docela citlivě..na to, co z nich občas vypadne.
Dnes u večeře jsme měli náročnou diskuzi. Haňa označila naše byt-provoňující plody přírody "gdoule jako koule" a už to jelo. Theo vyřvával: "ne, to nejsou gdoule, to jsou koule" a Sári zase "to nejsou koule, to jsou kdoule." Oba stupňovali hlasitost i kadenci. Dost mě to pobavilo. Do nějakého nezávislého studentského filmu by to byla scéna jak malovaná.
Tady máte jedno instruktážní video demonstrující lapání signálu. Je to věda. Že je k tomu dobré laso jsem zjistila teprve nedávno. Mladý technik je na videu témeř přesně 2 roky a čtvrt mlád.
Tento mladík se tuhle babičky Hani hned po jejím příchodu zeptal: "Přišla jsi i s manželem?," což je v rodinných souvislostech hodně humorná a absurdní otázka. Kde k tomu přišel..težko říct.
Sári mi poprvé řekla, že jsem blbá, protože to slyšela od provařené školkové firmy Miry. Ta jí docela zlobí a dělá na ní prý úšklebky. Vyvážila to Nevena, která Sárinku dnes naučila předstíraně krkat do dlaní. Třeba se to někdy bude hodit..kdo ví?