Provazochodkyně - den 206.
23:05 Edit This 0 Comments »Daniel se ráno balil na služebku a já se bavila. Dva pomocníci mu hatili jeho plán si do kufru pěkně naskládat trička, složené košile, kalhoty od obleku....
Nejprve mu Theo do kufr kýchl (a že právě přežvykoval snídani), pak mu na různé kusy oblečení na konferenci naslintal. Tu a tam něco odstranil, něco přidal a Sári se do toho snažila v kufru zavřít a valchovala co se dalo.
Pokusila jsem se najít jinou a lákavější aktivitu, ale neměla jsem šanci. Kufr zaváněl dobrodružstvím a mírně nervózní tatínek si říkal o trochu rozptýlení.
Protože v minulých týdnech Sári večer usínala mezi desátou a jedenáctou hodinou, rozhodla jsem se dnes změnit taktiku. Zítra nás čeká školka a s ní vstávání o sedmé a takhle by to teda nešlo. Po brzkém obědě jsem Sári na CD pustila Děti z Bulerbynu (nevim, jak se to píše a je mi to jedno), které se teď těší velké oblibě (a jejich hlášky mi spestřují dny, když je Sári testuje v realitě - např. nedávno konstatovala, že "kluci jsou rváči," jak charakterizuje svoje bratříčky hlavní hrdinka Lisa). Sári měla naordinované hodinové odpočívání a pak nás čekalo prima dobrodrůžo.
V šapitó, které nám vyrostlo před okny, probíhal cirkusový workshop pro děti. Mohly si ozkoušet mnohé cirkusové dovednosti. Sári nejdřív zase najela na její vymlouvání, že se jí nechce, nebaví jí to, nelíbí se...
Ale pak se nechala nasoukat do hadru a pěkně se v něm pohoupala. Chtěla přidat na razanci a točit se víc dokola.
Na hrazdu se zdráhala ještě trošku víc. Když se tam za pomocí paní cirkusačky (to zní blbě, ale je to řečeno s úctou - byla skvělá) vyhoupla nahoru, dělala, že vůbec nesedí metr nad zemí a zrovna potřebovala komentovat všechno kolem, jen aby nebylo vidět, že je trošku nervózní, a zároveň dost se jí to líbí.
Po laně přešla s přehledem. A několikrát. Pak si znovu dala hrazdu - již na vlastní žádost - a to už si na ní stoupala a začala zkoušet pokročilé figury. Mimo to zkusila točení talíře na tyči, mrskání s diabolem, chůzi na chůdách, jezdění na okolečkovaných schůdkách. Chtěla se posadit i na monokolo a moc stála o žonglování s kuželkami. Tyto dvě aktivity jsem s ohledem na zachování právě nabitého zdraví a celistvost hlav spolucirkusových davů nepovolila. Domů se jí ani nechtělo. Theo byl celou dobu u mně na zádech a vůbec jsem o něm nevěděla. Asi pěkně zíral...
Když chtěla po Estelle lopatku, tak to vyjádřila "Ici ce lopat" [isí s lopat] a dostala co chtěla. Ještě jedna situace mně zaujala. Estelle našla peříčko od holuba a šťouchala jím do Thea. Sári na ní hned nastoupila a česky "Omluv se mu. Plácla si ho pérem, tak se mu omluv." Jóóó, kdyby tak i ona se při takovém jemném polechtání bráškovi omluvila...
No a závěrem. Theo usnul v 8, Sári o půl hoďky později (rekord!!!!) a já jsem dnes s nimi prvně sama přes noc. Každý spí v jiném pokoji a každý má své potřeby. Asi budu v noci pendlovat. Sári jsem zatím jedenkrát přendavala zpátky do postýlky z futonu, kam se pravidelně skutálovává (no jak jinak to říct?)..ale jinak, sbírám body, jsem dobrá a zítra nás čeká pokračování školkového dobrodružství!
0 komentářů:
Okomentovat