Usmrkánci - den 235.

0:50 Edit This 0 Comments »
Ráno šup šup k doktorovi s očičkama. Zánět spojivek, začínající zánět středního ucha a rýma jak trám. Theo se zdál být docela v dobré formě. Takže takhle to je, jak by řekla babička. Kapeme do očí a nosu a je to intenzivní prožitek. Vresling křížený se svěrací kazajkou. Zvukové efekty jsou také zaznamenatelné, ale s každým kapáním se to trošku lepší - vychytávám kapací techniku a slečna s plným nosem už poznala, že to opravdu není až takové příkoří. Ale nevzdá se tak snadno, to dá rozum...
V jednom bio obchodě jsem objevila fialový květák. Nedalo se bez něj odejít. Kdyby měl vykotlaný tvar, už ho nosím místo nepromokavého klobouku.
Výrobní linka. Sári louská a jí ořechy, Theo ujídá sušenky a Jana jim oběma asistuje. Vylévání, vyspypávání, snaha uzmout zapovězené a atakdále je součást hry.
Sári se vyjádřila, že by jí udělala radost galette. Tak jsme se nabalili a šli. Prospělo jí to. Uvolnil se jí nosík a i Džok s radostí přivítal možnost se vyvenčit.
I když pak celkem sobecky zabral celý kočár a nechal Sári ťapat po svejch. Ohoz má půjčenej od dětí. Doma měl i čepici (mojí froté ponožku), ale má tak nějak nevhodně tvarovanou lebku, tak mu padala. Musim jí ušít poutka na zavazování pod tlamou.
A na konec zase jedno video. Nějak se neumím odpoutat od tanečního námětu. Za povšimnutí stojí, jak Theo nechá Sárinku konat a trpělivě čeká, co s ním provede. Myslím, že tenhle mini film celkem vystihuje osobnost obou dětí...
Jinak Theo usnul chvilku před půlnocí - svědí ho nos a je z toho celej na divoko...ach jo jo jo. Podzim je tu.
Nosila jsem  ho v Ergu a snažila se mu ulevit. Ale kňučel a chtěl si vyhladit nos do placata a utrhnout uši...Sári vylezla a že chce taky nosit v tom svém andělském nosítku. Je to slaďoch. Oba jsou..jen ať se zase brzy uzdravěj.

0 komentářů: