Divno nálada - den 220.
0:46 Edit This 0 Comments »
Probudili jsme se jaksi nenaloženi. Theo jen tak..jen tak mu stále rostou zuby. Já pohnutá při pohledu na horu věcí k vybalení, vyprání a roztřídění a Dani se Sári prožili divokou noc plnou převalování a probouzení.
Odpoledne jsem jeli na hřiště v Genthod a přiidala se k nám i Eminka. Holky se vyblbly do sytosti, my ženy jsem si pokecaly při udrncávání spících juniorů a oni pánové se starali o bezpečí a pořádný rozhoup našich slečen.
Hádanka, kterou jsem zatím nerozluštila: "Je to Džok. Má to puntíky. Má to čelo. Tlapičky jako Džok. Nemluví to. Uhádni co to je." Tipovala jsem Čičinu, ale netrefila jsem se. Kdo tuší? Prosím nápovědu!
Theo se rozhodl, že když už, tak už a vydrancoval, co se dalo. Posteskla jsem si, že by bylo potřeba 4 lidí, kteří by za ním svižně uklézeli, aby se z bytu nestávala skládka a Dani přišel s vylepšujícím návrhem. Stačlili by prý jen dva - co by ho drželi.
Jeli jsme na trh. Theo usnul a zbytek výpravy se posadil na kousek travičky pod obrovskej kaštan. Sári snad hodinu lítala a rovnala, rozhazovala a třídila kaštany. Udělala si z nich lehátko - říkala, že je dokonce nafukovací.
Proč fotím klíče v zámku garáže? Protože jsou šampióni a děkuju jim, že na nás ty dvě hodinky takto počkaly, než jsme se dokodrcali z trhu. Hlava děravá....moje...
0 komentářů:
Okomentovat