Doma a zase doma - den 241.

0:25 Edit This 1 Comment »
Dnes se nám podzim předvedl ve své pošmournosti. Šmournil tak mokře, že jsme ani nešli ven. Tedy my jsme s Danielem na skok vyjeli na trh, abychom vyzvedli originální čepičku pro Sárinku. Tam jsme zjistili, že paní, co nám ji měla předávat, své obchodní plány ráno přehodnotila a zůstala doma na gauči. No byla jsem zklamaná. Daniel mně odhalil, že jsem se zase těšila a tím jsem předávku odsoudila rovnou k zániku. Já jsem se totiž taky těšila na homeopatika pro Sári, které nám nakonec poslali ve špatné potenci, těšila jsem se na tisíc drobností, které pak nevyšly. Těšení mám zakázáno. Ale jak se to udělá se netěšit, když já se tak těším? Možná se mi občas podaří na ručičce těšivosti ubrat pár bodů intenzity, ale dostat se do stavu "nevím" či "je mi to jedno" se mi úplně nedaří.
Děti měly dnes prima den a hodně se dokázaly zabavit samy.
"Tatinkůůů, já mám fousy jako ty!" Volala Sárinka polepená modelínou.
Pak jsme pekly koláč. Od oka....a díky tomu nám ho dost vykapalo na dno trouby, ale i tak byl chutný. Sárinka si poprvé vyzkoušela rozbíjení vajíček do těsta (mimo těsto jich rozbila požehnaně. Za posledních 14 dní máme bilanci - 12 vajec donesených domů, z nichž pouze pět přežilo péči S+T jednotky). Lovení skořápek mně pak docela i bavilo. Theo ochutnat nechtěl, ALE...pak se zmocnil příborového nože a jal se porcovat svačinku sám s velkým nasazením.
Naše čtyřka - napůl živá, napůl plyšová. Fotka děsná, páč osvětlení bylo intimní, tak zrnitost račte prominouti.
Dopolední zábava. Sárinka koupe, Theo zkoumá a babička si hraje. Panáčkovi se to líbilo a tak znakoval "ještě," nicméně to nebylo rozpoznáno a Haňa mu dluží minimálně jedno představení "Prší prší."
Zdá se, že se mi tu vyklubala nepřímá úměra - čím obyčejnější den, tím více videa (to jsem psala ještě než jsem zjistila, že 2. video z pojídání koláče mi sem nejde nahrát). Nevadí. Já se k nim zpětně vracím a moc mě tyhle rozpohybované obrázky baví. Jen je to už dosti soukromé. Věřím, že nás čtou samí přátelé a není se čeho bát...ale...trošku mi hlavou problikává, jestli blog neuzamknout a nezpřístupnit ho jen lidem, kterým pošlu sama heslo. Co myslíte. Otevírám knihu naší rodiny až příliš nahatě? Nebo se příspěvky drží v obecné rovině? Co vy na to? Čtoucí čtyřicítko..
Zvláštní hlášení: Theo se dnes v noci vzbudil dvakrát. Dvakrát!! Deux fois, twice, dos veces, zweimal ...prostě nemám slov. Noc jak víno, nebo spíše jak správně vylouhovaný zelený čaj z čerstvé sklizně. Díky, merci, thanks, gratias, danke!!!

1 komentářů:

Lookrecia řekl(a)...

Terezko, gratuluju k Theově spaní ;)
a koukni ke mně na blog, cosi tam pro tě je ;)