Hudba nehraje - den 231.

23:12 Edit This 0 Comments »
Měla jsem v úmyslu nahrát exkluzivní taneční video s jedním přídřepákem a jednou breakdancerkou, ale technika mě nechala na holičkách. Omlouvám se, že jsem vám neukázala ovečky, ale seděla jsem zapadlá do kuličkového vaku a tak by mé vstávání video natáhlo jistě o půlminutu. Deti pořádně zapařily až bez přítomnosti všetečné kamery a Theo přidal i oblíbenou rotaci trupem a mrskání ručkou.
 
Novinka dne. 2x mě intuice zavedla za Sári do pokojíčku (pokaždé, když jsem uspávala Thea) a 2x jsem ji našla trůnící na poličce. Posílala mě pryč a když jsem jí vysvětlovala, že to není vhodné místo na sezení, mluvila na mě nesrozumitelným jazykem s vymyšlenýma slovama z nichž jsem intuitivně odvodila vzkaz "Mámo nepruď, zavři za sebou a nech mě být."
Pak nás čekala hra na miminko. Dudlala, mluvila jednoslabičně a ukazovala prstíkem na vše, po čem toužila. Dokonce i k popelnicím se mnou šla s touto modrou ozdobou. V příšeří sklepa jsme byly obě překvapené, že jí dudlík svítil. To abychom ho ve tmě snadno našly! Nemusely jsme hledat, pusu neopustil.
Já jsem v sobě probudila blafujícího hráče a přistoupila jsem na její pravidla. Když miminko, tak miminko. Na plotně klokotal Sárinčin milovaný lilek plněný rýží a já jsem jí ukázala pochoutku, kterou jsem se jí jako miminku chystala přihřát - přesnídávku z mixované brokolice a rýže vhodnou pro kojence od půl roku. No hnus na první pohled. Kňučela...bez slov a stále si držela mimi styl. S hýkáním ukazovala rukou na kastrol s lilkem...a já si mlela svou, že miminko musí mít vhodnou stravu, na kašičku, aby se nedávilo a že lilek budeme muset s Theem sníst sami. Nevydržela a s "Ale mami" se odšourala do své stoličky a už byla zase tříletá. Celkem úleva, řeknu vám. Přesnídávku si ale pro jistotu ještě schovám.
Odpo jsme se stavili v Pamplmusu (píšu to foneticky, ale to vám snad neva). Občerstvili jsme se a pak s sebou koupili čokoládovej koláč pro návštěvu.
Měli jsme domluvenou Zuzku s Pedrem, kterým jsme předali opožděný svatební dar. Sári měla radost a pojala jejich návštěvu jako prezentaci sebe sama v té nejdivočejší rovině. Mrskalal věcma, klátila Theem a snažila se být za každou cenu vidět a slyšet. Měly jsme diskrétní rozhovor v pokojíčku o tom, že je úžasná a zajímavá tak jak je..i bez divočení. Na chvíli se zklidnila, ale jak zmerčila Thea, už byla zase v ráži.
Bylo to náročné pro všechny. Zuzka s Pedrem se občas chápavě usmáli a já s Danim zase omluvně. Sári se smála čertovsky a Theo se smál, když se sestřičce vymanil ze sevření.
Mám chuť návštěvy utnout na následujících půl roku...stírám pot z čela a jdu spát. Spát? Co to je? Že vás to všechny tak baví...

P.S. Kdyby jste chtěli něco od Sárinky opravit, nestyďte se a napište. Určitě se domluvíme.

0 komentářů: