Samé kozy a Rubia - den 244.
23:52 Edit This 0 Comments »
Ořecháč nám dal výslužku a holky měly co sbírat, rozšlapávat a loupat. V případě Sárinky i pojídat. Jen Rebeka s Tizianou zásobovaly pusy cizí, což jsme jim musely brzy zatrhnout, páč jsme nestíhaly likvidovat jejich nadprodukci.
Na zahradě máme strom, na které rostou děti. Je to oboustraně výhodná symbióza. Děti strom obdivují, hladí nohama i rukama, drbou ho mezi ouškama a on jim zase dopřává to úžasné dobrodružství býti v koruně a z výšky koukat na hemžení na zemi.
V postýlce došlo k jednomu zajímavém u rozhovoru.
Sári na Haňu: "Já se ti asi líbim viď?"
Haňa: "Moc se mi líbíš."
Sári: "To si mě můžeš vzít za ženu"
Haňa: "To né, to se nedělá."
Sári: "Až budu velká."
Haňa: "Až budeš velká, tak si vybereš nějakýho prima kluka."
Sári: "Až budu velká, žádnýho cizího kluka nechci!"
...takže takhle. A pak pokračovala ůvaha, že si vezme toho kamaráda Markuse...ufff...stále jí to drží. Až bude zletilá, Markusovi bude 51 let a tak doufám, že jí to do té doby přejde, nebo se Markus stihne oženit (a nerozvést)
Po stromolezení jsme šli navštívit kozy na jeden pozemek ve vilové čtvrti, na který by se vešlo 10 řadových domů a vynesl by miliony ...ale někdo na něm pěstuje stádo koz. I tak se dají uspořádat priority. Děti byly nadšené, prostrkávaly plotem jetelíčky, kozel smrděl a jedna rohatice Sárince trošku přikousla prstík.
Když už jsme byli v tom zvířátkovém vytržení, rozhodly jsme se, že zážitkovou laťku ještě vymrštíme vzhůru a došli jsme až na farmu, kde pěstují lecos. Husy, kachny, pávy, bažanti...a zase ty kozy.V postýlce došlo k jednomu zajímavém u rozhovoru.
Sári na Haňu: "Já se ti asi líbim viď?"
Haňa: "Moc se mi líbíš."
Sári: "To si mě můžeš vzít za ženu"
Haňa: "To né, to se nedělá."
Sári: "Až budu velká."
Haňa: "Až budeš velká, tak si vybereš nějakýho prima kluka."
Sári: "Až budu velká, žádnýho cizího kluka nechci!"
...takže takhle. A pak pokračovala ůvaha, že si vezme toho kamaráda Markuse...ufff...stále jí to drží. Až bude zletilá, Markusovi bude 51 let a tak doufám, že jí to do té doby přejde, nebo se Markus stihne oženit (a nerozvést)
Senzace dne: na Daniela v práci promluvil Carlo Rubia. No a co, říkate si? Žádné no a co...to je laureát Nobelovy ceny za fyziku a na normální smrtelníky nemluví, nezdraví, nekouká. Jen občas řve. Navíc jako jedinej frajer v nekuřácký budově kouří a prý chodí (teď jste se mohli dozvědět jednu pikantnost, ale byla jsem donucena ji smazat. Kdo bude mít zájem, můžu ji osobně a na vyžádání pošeptat do ouška...ale kdyby šlo do tuhého, všechno popřu)...takže snad už chápete, že se dnešní den zapsal do Danielovy historie. Rubia s ním mluvil 2x, půjčil si od mého drahého chotě nabíječku na mobil a dokonce ji vrátil. A to jen den po termínu, který si sám stanovil.
0 komentářů:
Okomentovat