Taková normální středa - den 167.

23:03 Edit This 0 Comments »
Hlemýždi a slimáci mají u nás na zahradě sněmovnu - k velké radosti většího dítěte. Chudáci šneci by před ní asi utíkali, kdyby měli nožičky. Sárinčina touha organizovat vše živé se vztahuje i na ně a tak jsou přenášeni na nová (lepší) místa a zakládají nové (lepší) rodiny, jsou-li toho tito hermafroditi schopni.
Na prstíiku je vidět zranění, které bylo třeba ošetřit obrázkovou náplastí (leč ta ho vůbec nekryje, ale svůj účel splnila). Během dne si Sári na bebínko párkrát vzpomněla a začala kňučet bolestí. Bylo to téměř na odvoz sanitkou, ale vždycky jsme to nějak rozchodili.
Bechyňské hřiště, které má fascinující povrch. Milióny kamínků. Každý chutná jinak a na jazyku jinak šimrá. Všechny se dají přesýpat a dobře se v nich trénuje chůze vzpřímená.
Sári pochopila systém samo-houpání a tak si trošku potrénovala. Do oblak zatím nelítala, ale ještě pár tréninků a bude zkušená houpačka.
 Horolezci - repsektive kládolezci. Theo nemá zábrany a vylézá po všem, co se mu postaví do cesty. Má dobrou stabilitu a ani nepadá. Jen tak dál, ale zatím, prosím, ne o moc výš.

0 komentářů: