Naše Samsára

Sári se mě ptala, "proč maj ženský chlupatou fifinku," tož pokud máte někdo kreativní odpověď sem s ní. Že to tak prostě roste je nedostatečné. Teď mi došlo, že možná nevíte, co to fifinka je, ale vzhledem ke kontextu se jistě dovtípíte. Znáte tu Čtyřlístkovou partu - Pinďa, Bobík, Fifinka a Myšpulín? Krom Myšpulína, doma užíváme všchny výrazy. Možná, že i na toho čtvrtého jednou dojde...

Když už jsme u tohoto tématu, přihodím ještě jednu historku. Theo na Sári znakoval kojení a ona si vytáhla tričko, aby demonstrovala "Theo, koukej, já mám malý prsíčka"

Tady je Sári zrovna kapitánkou lodi a já jsem její pasažér. Chtěla jsem si posedět na lavičce a pokoukat do blba, ale to mi neprošlo, když plavbyvedoucí zoufale nerada pluje sama.

Sári venku našla polovyschlou (tudíž dobře tvarovatelnou) žížalu. Trvala na tom, že není vyschlá, ale mrtvá. Jakoby se tyto dvě charakteristiky vylučovaly. Matlala ji v ručičkách a pak jí zastrčila do plastové trubičky, kterou našla na silnici. Já: "Sári, ukaž." Podává mi žížalu ve futrálku. Kouknu dovnitř a neubráním se "Fuj!" Sári zděšeně bere poklad do ruky, koukne na něj stejně jako já, zachmuřeně žížalu vyklepe a okamžitě zahodí její futrálek do dálky...a pak zase matlá žížalu prstíkama. Že fuj nebylo na plast, ale plastelínu ve tvaru žížaly jsem neměla srdce přiznat...