Naše Samsára

S bonbónem v puse od paní sousedky, která původně přinesla lentilky. Ty Sári nemůže, takže ji náležitě poučila a navrhla, ať přinese něco jiného bez mlíčka. Paní sousedka je chápavá a citlivá žena a svůj drobný přešlap napravila.

Do lesa jsme zabrousili jen na úplný okraj a koukaly na nás bílé klobouky bedel. Sári má teď zřejmě představu, že chodit na houby je pětiminutová záležitost. Tentokrát tomu tak bylo a celý košík zaplnila jedna bedlí rodinka.

Po cestě zpátky nás pozlobil terénní šílenec na terénní motorce. Jezdil kolem nás, skákal a dělal takovej hluk, že z něj byly obě děti dost špatné. Sári pak po cestě konstatovala, že ona má motorku, co neprďákuje. Bodejď by jo, když má pohon nožičkový
Sári se zážitek vracel ještě před spaním. Strach rozpouštěla světýlkem a byla nadšená, jak vysoko svítí. "Až nahoru!" Pak si jeho kvalitu pěkně pojmenovala. Prý má světýlko jako dobrman. Babička nechápala a tak ji bylo objasněno, že to znamená dobré. A vlastně celá rodina má podle ní dobrmanské světýlko. To na sebe můžeme být pyšní. Dobrman totiž v našem slovníku od dnešního večera znamená "dobrý člověk."

Večeři nám tým Sári+Theo připravili na písku. Nejprve ho děda musel odslimákovat a pak se s ním tvořilo jedna báseň. Lenka a Láďa by mohli vyprávět. A já to vím taky dobře, protože jsem pěkný vzorek nahmatala v Theově plínce.