Zase spolu - den 36.

0:03 Edit This 0 Comments »
Dopoledne jsme s Theem odcestovali autobusem zase na Jih. Jízda byla docela náročná. Theo jí procvičil nekonečnou sérii dřepů na mém klíně a já mám zase slušně napumpované bicepsy. Naštěstí vedle nás seděla sympatická slečna, která nechala malého objevitele nakukovat do displeje svého mobilu při psaní sms, nevadilo jí Theovo natahování po jejích naušnících a dokonce mu dopřála ožužlat svojí sponu do vlasů.
Sárinka dostala novou větrovku a harmoniku, kterou si tak přála. Plastový výlisek za 39 korun byl takové kvality, že se jí z ní nepodařilo vyloudit zvuk. Viděla moje zklamání a pak řekla, že "to je na prd." Přesně tak Sári. Já musím fučet z celých plic, aby to aspoň potichu zabékalo. Šmejd Made in China už je v koši. Alespoň že tato píšťalka funguje a Sári se s ní neztratí ...píská, až v uších praská.
Krátce po vstupu do dveří jsem musela jít obdivovat velikonoční výzdobu, kterou Sárinka připravila. Obdivovala jsem upřímně a vydatně. Theo měl být pod větvičky položen na zem, aby si krásu užil. Moc obdivování nedal a jal se dloubat prstíky pod topením.
Odpoledne rychle uteklo (všichni jsme si nějak pěkně přispali). Při koupání se Sárinka nejdřív snažila do vany k sobě dostat babičku a když ta se svléknout nedala, los padl na mně. Sedla jsem si do vany v podprsence a to v žádném případě neprošlo. "Tohle si taky sundej." Sundala a pro chvilku focení jsem  se cudně zahalila do ručníku. Taky nemusíte vidět všechno žejo. "Ty jsi malovatelka a já umývatelka," shrnula Sári naší hru na krmení mořských potvor koupelnovou barvou. Nestíhala jsem je krmit, jak rychle houbičkou obnovovala bělost dlaždiček.
Už je prý zvykem, že si Sárinka před spaním navléká tuto čepici. To jsem opravdu netušila, že kupuji takový hit. Zítra jedeme na kontrolu zdraví do nemocnice. Věřím, že pneumokok je vyhuben a že do dubna vstupujeme pravou nohou ve spolupráci se zdravým duchem ve zdravém těle.

0 komentářů:

Okomentovat

Novější příspěvek
Starší příspěvek