Naše Samsára

Snad téměř po měsíci jsme sami doma. Jen v nejužší Krameráčko rodince.Ven jsem si ještě s kašlálkama netroufla, ale uteklo nám to pěkně. Theo má sice mručivou, protože mu lezou další klofáky, ale ani to nás nerozhodí.
Vzkaz pro babičky: Milé dámy, on JÍ zeleninu. A né že né. Jen má zřejmě vybíravý jazýček a počkal si na trošku indické chuti. Rýži s červenou čočkou na kumínu, česneku a černé hořtici baštil s chutí. Pusinku otevíral jak dobře promazaná vrata od garáže na dálkové ovládání a snědl toho víc než Sári.
Ta si na svoji labužnickou chvíli počkala až na návštěvu k nadsousedce Zuzce. Zde na obrázku si dopřává bylinný čaj od bobrů (jsou nakresleni na krabičce, Bůh ví proč) s medem, čokoládové cookies a kešu oříšky. Těm zatvrzele říká "keš."Když s nadšením komentovala "Jé, vy máte keš," koukala jsem po stole, kde se jim válí peníze...
Přišlo k nám období PROČ. Sice v trošku obměněné formě, ale stejně vydatné. Sári začala používat otázku "Maminko co?"
"Kudy jedeme?" Po silnici domů. "Mami, co po silnici?" No, tudy, kudy vede silnice jedeme autem. "Co autem?" Jedeme, abysme dojeli domů. "Maminko, co dojeli domů?" Chceme být doma a to je tímhle směrem, kam jede tatínek. "Co směrem?" ........a tak až dále až do nekonečna a zavařených mozkových závitů vzdělávatelky.
Chválicí vsuvka: srdečně a veřejně chválím svého mužíčka, že mi v jeden den a po práci zvládl navrtat sušák na prádlo do koupelny (konec zatuchlého prádla, začátek světlých a voňavých zítřků) a ještě sestavit skříň do ložnice. Jupííí.
Před spaním měla Sári ke mně prosbu. "Já bych se s tebou chtěla koupat na balkóně ve vaničce." ...prosba nesplněna, ale až bude parné léto, k její radosti ty svoje potěhotenské kejtičky k ní do vaničky na chvíli složím. Alespoň ušetříme vodu - bude stačit štamprdle.