Naše Samsára

Počasí bylo krásné a teploty ve stínu se vyšplhaly na 24 stupňů. Dnes byl velký den, protože jsem byla na radnici přihlásit Sári do školky. Žádné aktivity od ní vidět nechtěli - zajímal je jen očkovací průkaz a totožnost nás všech. Aby Sári přecejen něco předvedla, tak jim tam dobrovolně a ze své vlastní iniciativy nadrobila na židle i na zem a pak mi pořád skákala do řeči.
Někdy koncem května mám mluvit s paní ředitelkou, tak se uvidí, jestli nám povolí naše několikatýdenní výlety do Čech. Pokud ne, půjde Sári asi do soukromé školky v CERNu. Tato je státní, koukáme na ní z balkónu a neplatí se, na rozdíl od té CERNské.

Pak jsme se zase zaskočili vydovádět na hřiště. Byla tam s námi Monika z Polska - o 2 měsíce starší holčička (její ruce vidno na fotce). Holky se pěkně vyblbly - strkaly se na schůdcích, Sári opět rozdávala sušenky a Monika opakovaně odmítala a pak Sárnice několikrát strhla klobouk z hlavy. Ta situaci ustála náramně - dala najevo nevoli, řekla, že to je její klobouk a že se to nedělá. Trošku měla našlápnuto na fyzické vyrovnání, ale udržela se.

Doma jsem situaci ještě rozebíraly a já jsem vysvětlovala, že se Monice klobouček asi líbil. Sári přišla na řešení, jak se jejím nájezdům příště vyhnout - mám jí koupit také takový!