Jsme sousedi - den 93.

0:13 Edit This 0 Comments »
Na domeček se už dávno prášilo a konečně se objevil mladý montér, který si ho vzal do parády. Předělal dispozici koupelny a pak vyhodnotil zelenou okenici jako schátralou a tak jí raději urval. Koukaly z ní drátky a tak jsem ji rychle a nenápadně zabavila, než si úpravy nemovitosti všimla její majitelka.
Ve vykotlaném platanu se Sárince moc nelíbilo. Prý by tam mohlo být strašidlo.
Večer se konala "Sousedská slavnost," kdy se sejdou sousedé, každý něco přinese a klábosí se. V našem sousedství se sešlo lidí hojně. Ještě hojněji dětí a Sárinka mezi nimi s nadšením bobíhala. Byla poněkud bezprizorní a aby neběhala jen tak na prázdno, dala si do pusy balónek a dělala s ním psí kusy. My jsme byli ještě bezprizornější, protože jsme žádné balónky nevyfasovali. Kolem nás se mluvilo arabsky, všechny ženy měly na hlavách šátky a já jen ohnutou kšiltovku. Proč se schází pouze tunisané, marokánci a další severoafričani mi je záhadou. Příští rok je zase necháme klábosit v jejich kulturním kruhu. Ale snaha nebýt připrdlouš doma schovaný byla.
Zítra se možná vydáme na středovéké slavnosti. Při té příležitosti jsem Sárince popisovala svět rytířů a ona se hned natěšila, že "a kdyby tam byl nějakej prázdnej kůň, tak já bych si na něj sedla." Uvidíme uvidíme...

0 komentářů: