Zase on the road - den 147.
0:23 Edit This 4 Comments »Dnes byl den cestovní. Tisíc kilometrů do Prahy a pak už jen deset krát méně do Bechyně. Tady jsem zvečnila čtveřici debžonků, kteří letěli s námi. Na toaletách...
Počmáraným letadlem jsme letěli poprvé. A jak se nám v něm pěkně chrupčilo. Jako na švýcarském venkově za zvuků zvonců krav.
Po příjezdu do Bechyně byly děti hodně zaměstnané - musely prozkoumat tolik místností, zákoutí a zajímavch předmětů. Vrchol dne se odehrál v bazénku. Smutně musím konstatovat, že na Thea od prvního momentu udělal větší dojem, než nějaké Cote d'Azurácké moře. Vylézal, nalézal, přelézal, cákal...
Sári pomáhá dědovi dofouknout kola u kočáru. Mezitím odbíhala zalít kytičky, vykopávat kolík označující pramen a zase ho vracet...
Helejte, teď k vám mám něco osobního. Zjistila jsem, že vás sem chodí o dost víc, než jsem si myslela a najednou mě chytl pocit nepravosti - že nefotím originální fotky v super kvalitě. Že na kažé z nich jsou děti a zabírají většinu obrazu, takže ani poučné šmírování pozadí uspokojení moc nepřináší, že je někdy blog úplně nudnej a obyčejnej...
Pocit jsem zahnala a pokračuju v nastaveném modu. Možná se někdy dopracuju k lepšímu foťáku, možná se někdy nabažím výrazů svých dětí a začnu si všímat i krás okolí. Možná mi někdy zkončí mateřská dovolená a budu schopna mluvit a psát i o jiných tématech...ale teď to prostě jinak nejde. Blog je o dětech, protože je pro děti (a naše oddané a milující babičky). Děkuji, že sem chodíte a prožíváte život s námi. Až se někdy potkáme a já začnu vyprávět, co jsme zažili a co vtipného Sári ze sebe chrlí, tak mě radši zaražte a přiznejte se, že patříte k Sámsárovačům jo? A já si pak raději vyslechnu vás, ať jsem také v obraze...
Vaše terere
4 komentářů:
Terezko, já chodím na váš blog právě proto, že chci vidět vás a vaše děti a slyšet (teda číst) co jste celý den dělali a jak se máte. Není to úplně to ono, jako vidět a slyšet to na vlastní ušooči, ale aspoň něco. Tak se nedej zmást a pokračuj tak, jak to děláš. Je to prima.
Jana
Jo - a debžonci jsou boží :o)))
Fotky možná nejsou technicky úplně dokonalé, ale mají krásný obsah. Píšeš sice hlavně o dětech, ale moc vtipně :-) Jsem ráda, že píšeš a fotíš. Jsem ráda, že sem můžu chodit na návštěvu :-) LucieK
Terezko, já si chodím občas počíst, protože tak hezky psát neumím a v reálu nejsem schopna s tebou komunikovat (taky je kolem vždycky moooc lidí).
Možná časem dospěju aspoň k tomu, že se do svého blogu budu víc svěřovat, aby si pak mohl počíst i Fík o sobě. Zatím jsem ve stádiu, kdy to po sobě ještě několikrát cenzuruju, abych náhodou nesdělila víc, než chci "cizím" sdělit :-)
A každý máme svůj vlastní styl focení. Co někomu připadá jako mázlá nebo úplně ne v pořádku (kompozičně) fotka, to pro tebe může mít velkou hodnotu (znám z vlastní zkušenosti ;-))
Okomentovat