Velký krok - den 144.

23:16 Edit This 0 Comments »
Theo měl těžkou noc a nevrlý den. Tak jsme ho při vaření hodila na záda do nosítka a Sári chtěla ponosit nemocnou panenku. Ergo jí sedlo výborně. Do kříže na prsou jsme pak posadili ještě jednu a jejich maminka je tu pyšně nosila. Pak byla jejich paní doktorka, já byla babička a babička byla maminka. To nám chvílemi činilo potíže, když Sári volala maminku a myslela babičku, která na toto oslovení nereagovala a tak jsem jí upozorňovala já, nazývajíc jí dcerou...
Don Juan, který na dovolené naprosto okatě balil slečny. A to třeba i 3 najednou. S chlapama takhle nelaškuje....
A dnes udělal velký pokrok, když 2x za sebou udělal dva malé krůčky. Malé délkou, obrovské významem. Lákadlo mu byly kyselé okurky na taínkově topince. Kdyby se rozešel za encyklopedií vesmíru, kterou taky máme doma,...ale za kyselou okurkou? Není on náhodou po mně?
Horko se lépe snáší ve vodě. Theo preferoval dohled z pozice plavčíka. Naštěstí Sárince "vodu" nepřipouštěl.
Po večeři, když dojedla svých pár lžiček jahodového sorbetu škemrala: "Ještě nějakou zmrzlinku. Když já ji mám tak ráda. Bych ji úplně zblajzla do bříška."
Na nočníku v deset hodin večer při bití zvonů na kostele: "To bimbají, že už všechny dětičky spinkají. Jenom jedna holčička nespinká, protože kaká."

0 komentářů:

Okomentovat

Novější příspěvek
Starší příspěvek