Naše Samsára

Zní to jako sen. A přitom to byl dnešní den. Matka Tereza si sama došla na dentální hygienu. Dloubání ostrými předměty v mezizubních prostorách si užila (poprvé po roce udělala něco jen pro sebe) a se zářivým úsměvem přišla pomazlit děti, aby zase na kole odjela nechat se zmasírovat. Pak uspala nejmladšího člena rodiny a hurajdá na zahrádku k Hance Rehance na výměnu dámských moudrostí. A přišlo jí to tak přirozené, že to bude muset ještě někdy zopakovat.

Od Hančinýho Lukáška děti dostaly kreslící tabulky a Sári je poctila sluníčkovou kresbou. To horní je naše superhvězda před erupcí a to spodní několik minut poté.

Odpoledne jsme se nechali ohromit úžasnou zahradou u domečku našich přátel zahradnických. Po cestě k Benešům se Sári nemohla dočkat a vykřikovala: "Já, Sárinka, tam chci!" Ještě mohla dodat "Sárinka První, z Boží vůle královna," jako se označoval Kazisvět IV.
Obr trampolína Sárinku neúnavně vyhazovala do vzduchu, až se jí z toho propotilo tričko. I já jsem si hupsla (nosnost 200 kg mi dodala sebevědomí, že do osíťované klece můžu).

Theo pak trampolínu poctivě prolezl, ale neshledal žádnou závadu.Na fotce vidíte parafrázi Michellangelova obrazu Stvoření člověka ze stropu Sixtinské kaple - Theo hraje Adama, Sári Stvořitele a místo světla života si podávají šutr.

Pan domácí vyhrál Theovu důvěru a kluci si tak užili svojí pánskou chvilku, která zahrnovala odbornou přednášku o zahradní floře a pak setkání se zeleným strojem, jež potěší srdce každého správného chlapa - obzvlášť, má-li odmontovatelný klakson (ta motorka samozřejmě. Theův ječák odmontovat nelze - vyzkoušeno).