Vodomilky - den 127.
0:05 Edit This 0 Comments »
Hurá! Sárinka dnes poprvé nakreslila maminku. A docela mi to sluší.
Vodomilka Sári si opakovaně potřebovala mýt ruce u pumpy. A taky nožičky a stehýnka a maminku a bratříčka...
Děsná fotka odrazu v zrcadle. Ale uznejte, že ten frajer za to stojí. Táta má brýle, Theo je nutně potřebuje též.
Zatímco jsem vyháněla vosu, mladý pán se ze Sárinčiné mističky obsloužil. V jedné ruce dvě jahody, v druhé kus melouna a když jsem na něj koukla, pravě z pusy ven vyjazýčkovával to zelené z jahody. Né že nechce jíst. On chce, jen nechce být krmen. Bodejď, když to zvládá sám!
Už máme doma vodomily dva. Na balkóně si užili s lavorama. Jen ten mladší ho opakovaně vyléval a vyhazoval hrací náčiní na zahradu.
Dnes jsem udělala objev. Theo se naučil jednu velice užitečnou věc, kterou okoukal od své starší inspirátorky. Když mu dám vodu v lahvičce s dudlíkem, chytne dudlík, zmáčkne a vystříkává vodu z lahvičky na koberec, stůl, sám sebe...Sári to hodně potěšilo a žádla si opakování vylévacího čísla, což Theo rád činil. Nejdřív se soustředí na vylévání a pak se tomu směje. Půl deci je schopen takto vycamrat během minuty.
Nikdo mě neposlouchal, někdo mě ignoroval, někdo se mi stále sápal do výstřihu a někdo se vztekal a někdo mručel. Nevydržela jsem a pěkně zapištěla a mrskla sušenkama. Úleva dobrá, překvapení spoluaktérů též. Chvíli po akci za mnou přišla Sári a říkala mi, že už je vykřičená. A že mám krásné pihy na ruce a že mi je vymáčkne. Miláček...hezky se umí usmiřovat.
0 komentářů:
Okomentovat