Naše Samsára

Theo si zase dnes hrál se spaním - neboli nespaním a za celý den si vystřihl jen hodinové dáchnutí v době, kdy jsme obědvali. Odpo jsem se snažila ho několikrát přesvědčit o slasti spaní, ale nenechal se.
Sárinka mi při uspávání (zandavání a vyndavání Thea z postýlky) byla stále po ruce a provokovala brášku pojídáním brambůrek (i takové BIO dobroty se u nás občas najdou - Sári je zbožňuje...) Poprosila jsem ji, ať si je sní v pokojíčku. Ona mi přinesla prázdný pytlík s pár dorbečkama do ložnice, ať ho dojím. Když jsem opakovala, že nechci Thea dráždit, ukázala mi, že se mám schovat za pelest...má to holka promakaný.
Když jsem uspávání po osmé vzdala, objevila jsem jí v pokojíčku se svým lupem vysypaným na prostěradle...
Občas není špatné se na svět podívat dětskýma očima. takhle vidí brášku Sári....výmluvné že?
A takhle vidí mně. Jsem se až trošku lekla. Budu si muset častěji kontrolovat nosní dírky.
Pukalína na cestě do pekárny.
Po uložení Sárinky do postýlky se otevřely dveře do obýváku. "Mám horkou novinku," oznámila nám. "Jakou?"
"Že budu smrkat."