Naše Samsára

Blevajzovatý počasí nás odsoudilo k povalování a domácímu zevlování. Až při smrákání jsem si vyšli do pekárny, kde jsme ulovili poslední ze dvou baget. My jsme bagetu původně nechtěli, ale paní prodavačka nás skoro uraženě opravila, že to není žádná bageta, ale ručně dělaný chleba, který jen jak bageta vypadá, ale zato je o dost dražší. Doma jsme zjistili, že i jako bageta chutná...

Vrchol dne byla večeře v pizzošce s Iloňákovýma. Sári se už od rána ptala, kdy už tam teda půjdem. Najedli jsme se a s pěti dětma to bylo "barvité," jak to shrnula Ilona. Tady máme naše zlatíčka dohromady.

Theo zvládl rozmazat pomodoro omáčku po celé sedačce a pak s Jonášem hráli hru, který nás svými snahami o shození skleniček, talířů a dochucovadel víc vycuká. Nakonec to byla jen remíza.

Mám teď v hlavě pár nápadů, jak dětem připravit pár nevšedních zážitků...snad, abychom si to tu takhle v bandě stihli trošku užít než odjedeme...takovýhle parťáci byli totiž to, co nám tu zoufale chybělo.