Tccc - den 257.

23:36 Edit This 0 Comments »
"Maminko podívej, jak už má holý parohy," zaznělo dnes dopoledne naším bytem. A opravdu. Stromy na zahradě mají větve (nebo, chcete-li parohy) téměř bez lístečku. Dopoledne jsme se vydali mezi dešťové kapky a než jsem seběhly naše dvě patra, vyčasilo se a přivítal nás krásný den. Zakoupili jsme sešit na výrobu vánočních dekorací a než jsem v postýlce urovnala Thea, Sári měla vše vystříhané....pracovala na zemi v kuchyni. Bohužel rozstříhala i návod a tak máme vánoční koule trošku jiné, než bylo zamýšleno. Kdyby měla dost materiálu, udělala by dost ozdob i na smrk na Staromáku. Věšení na šňůrky se jí zalíbilo a dělala ozdoby i z odpadních materiálů. Babičky těšte se, budete mít letos skvostné stromečky.
Odpolední Šenajetka byla vydařená. Byl tam jako "hlídač" Gill a na toho Sári bere, jak se říká postaru. Takže byla lehce nesvá. Věšela se na mně, stahovala mi kalhoty, a házela na Gilla tajné pohledy. On o její náklonosti ví a zdálo se mi, že byl taky trošku v rozpacích...zajímavé.
Doma pak přišla s myšlenkou, že by si moc moc dala....koukněte se na video.
Dneska jsme tu měli dva vůdce. Nejdřív Thea. "Ty jsi náčelník a já jsem náčelnička," říkala mu, když si dávala na hlavu čelenku. Spíš asi byla náčelenka. A pak jsem byla náčelníkem já. Po chvíli zase pro změnu královnou. Sári se mě totiž ptala, jestli jsem královna a tuto funkci jsem nemohla odmítnou, byť modré krve nemaje. Ona se pak sama pasovala na princeznu, Daniela na krále a Thea na prince...a byly jsme obě spokojené, jak máme královskou rodinu.
A jeden zážitek, který mě posadil na zadek. V ložnici, s vykoupanejma dětma lozícíma po posteli, jsem si stěžovala, že jsme ztratili dudlík na šňůrce, který s námi chodil ven. Theo se po chvilce snažil vykroutit Danielovi z rukou při jeho snaze mu zapnout pyžamko. Vyhnul se mým napřaženým rukám, smykem se dostal na druhou stranu postele a mně se podařilo ho jen chytit za pyžamko. Kloužu za ním, povídám "kampak Mistře" a mistr se mi znovu vytrhl, polonahý zalehl vedle postele na chladné dlaždice a najednou něco loví pod truhlou a za sekundu má v ruce dudlík na šňůrce. Všichni jsem se rozesmáli a já se sesunula na zem. Theo mi zmáčknul nos a pak mě obejmul.

0 komentářů: