Peciválové - den 256.
23:55 Edit This 0 Comments »
Kdybychom tu pec měli, dnes bychom ji užili. Dopoledne jsme si teda odskočili k paňdoktorce - Theo dostal druhou včeličku do stehýnka. Vytrvale tam vykřikoval "nechci" a "doů," což ve volném překladu znamená změnu pozice - v tomto případě ústup z ordinace. Doslovně to je "dolů," leč dnes to symbolizovalo převážně "nahoru," protože mladý muž se chtěl nosit. Dokonce mi přinesl i nosítko a hýkal radostí, když jsem svolila ho na svá záda hoditi.
Na odpoledne jsme měli několik plánlů. Sárinka měla do půl 3 odpočívat - to znamená v klidu si hrát, číst a ňufat v posteli. Ve dvě už jí to nebavilo a dušovala se, že je odpočinutá. Za minutu půl třetí jsem uslyšela hlasité ticho. Podivné....jdu za ní a Sári spí na zemi na koberci. Přesunula jsem jí na futon a několikrát se marně snažila ji vzbudit. Theo si vedle ní hrál, česal jí vlásky, nabízel pití, ale nic naplat...otevřela oči až v půl šesté. Asi se potřebovala dochrupnout. A z logiky věci vyplývá, že noční spánek jí přepadl až po jedenácté v noci....
Tady ho máme při jední z mnoha "kaka-akcí." Probíhá to tak, že si řekne, že chce na záchod. Ukazuje u toho náš znak - klepání pěstičkou na hlavičku a už mastí na onu místnost Po cestě kontroluje, jestli jdu za ním. Nechá se vysadit a v tomtéž momentě se začne nudit. Jedinou záchranou je podání toaleťáku, který cupuje a chce házet do vody pod sebou. To mu s dětským adaptérem moc nejde, ale snaží se. Pak nazná, že představení už zkončilo, zatleská si a hop dolů z prkýnka. Nemusím ho utírat, protože zásadně se nic nekoná. A tak několikrát denně.
Večer byl dlouhý a tak Sári zvládla vybarvit další dva omalovánkové sešity a ještě si zoufala, že už nemá co malovat. Baví ji to ohromně a já zvažuju nákup akcií nějaké tiskárny na omalovánky..třeba bych měla lepší cenu. S jejím tempem mají deštné pralesy co dělat, aby se udržely. Papíru nemáme nikdy dost...
Theo celou dobu při večeři vyřvával "Mňam mňam" a poté, co si vylezl až na stůl a nabíral prstama vodovky a strkal je do pusy jsem pochopila, na co měl chuť. A já už nevěděla co mu nabídnout. Bylo to stále do kolečka "Mňam mňam" a moje reakce třeba: "Chceš banán?" "Nechci." Až Sári pojmenovala jeho zájem pravým jménem: "Chceš vodovky mali mali?" ...a bývala by mu snad dala i líznout.
0 komentářů:
Okomentovat