Ukončení docházky - den 252.

23:29 Edit This 0 Comments »
Ráno na osmou jsem měla domluvenou schůzku ve školce. Šla jsem oficiálně ukončit Sárinčinu účast. Dostala jsem potvrzení, promluvila si s třídní učitelkou, která poslala Sárince obejmutí - to mi připadalo moc milé. A taky jsem získala její cedulky se jménem a kouzelný sešit, kam jí Dominique nalepovala výtvory. A co víc. Dávala jí tam i podklady na kreslení v době, kdy Sári ve školce chyběla. A jak jsem to přinesla domů, Sári se domáhala dotvoření....
Theo to pojal po svém.
Sárinka se ze svých obrázků moc radovala a vyšvihávala jednu aktivitu za druhou. "Maminko, pojď mi to přečíst, já to chci udělat." Ptala jsem se jí, jestli jí není líto, že do školky nechodí, když se tam dělaj tak zajímavý věci. Prý není...ale papíry s nápadama by klidně brala. Před spaním už měla hotovo. Ještě v postýlce doťupkovala na poslední úlohu lístečky podle návodu - udělala to sama a byla náležitě pyšná.
Odpo jsme na zahradě hledali ztracené věci. Ilonina rodinka šla zase kolem (jsme na trase do školky a školy) a nakonec jsme zkončili u nich na zahradě. Sárinka nechtěla domů a Theo zase nechtěl pustit sekačku. Po cestě na mně zkoušela, že jí bolej nožičky. Když jsem jí argumentovala, že za holkama by klidně zpátky chtěla a na zahradě by lítala, tak mě utla: "Ale u nich mě nebolej." Zřejmě tam mají nějakou pozitivní zónu.
Večer se nesl v duchu vodovek. Sári vyšvihla celou knihu omalovánek...baví jí to! Ježíšek se snad koukal oknem.

0 komentářů:

Okomentovat

Novější příspěvek
Starší příspěvek