Naše Samsára

Zítra odletíme...a tady se nic nezmění. Viděla jsem pár zamlžených pohledů při loučení, rozdala jsem pár pozorností a další pokračování našich životů už se bude psát v Čechách. Nemůžu říct, že se těšim. Jdeme do velké nejistoty...
Ilono, Péťo, Zuzko (v abecedním řazení), kvůli Vám se mi odsud nechce. A taky kvůli těm Vašim dětičkám. Takovou dobu jsem tu toužila po tlupě s dětma a takhle před koncem....
Vezu si s sebou kus hlíny od "našeho" Menhiru a tak budeme mít tuto úžasnou krajinu i na naší budoucí zahrádce.
Mont Blanc se s námi pěkně rozloučil a taky mi tou narůžovělou podívanou zahrál na city. Viděla jsem ho tisíckrát..ale je dnes naposledy.
Nebe nám přichystalo krásné znamení a tak snad bude naše cesta domů šťastná.
Aurevoir France!