Konec a začátek - den 282.

23:24 Edit This 0 Comments »
Ráno se Sárinka přišla pomazlit s Theem. Byla dobře připravená na slavnostní odlet z Frnacie-Švýcarska. Do hlavy si nasázela všechny sponky co má a oprstýnkovala každičký prst - vyjma těch deseti, co jí rostou na nohách.
Říkala, že pan pilot se bude divit, jak je vyšperkovaná. Určitě by se divil, kdyby jí tak býval viděl. Ráno se ještě přišla rozloučit Zuzka (s koláčem a to my rádi...) a jelo se. Sári se mně snažila sklepat, mávla mi, říkala "ahoj" a posílala pusinky na dálku, že už teda jde. Jsem musela trošku bojovat za svojí pozici...
U odbavení nás ještě vyšokovala pracovnice letecké společnsti informací, že Sári nemá rezervaci. Systém ji zřejmě vyškrtl, když neletěla s Erni z Prahy, jak měla koupenou letenku...ale vše dobře dopadlo a holky v klidu odcestovaly...
U nás doma je teď tak ticho. Divně ticho. Nikdo se mně na nic pořád neptá, nechce, abych byla koťátko a nechala se krmit, nikdo neprosazuje organizační změny...
Theo si tu tak chodí, poklidně si hraje. Píchá mi prstíkem do oka a říká "oko," pak mi ukazováčkem pošimrá nosní mandle a říká "nosss," a stejně pokračuje i s pusou a uchem. Nakonec udělá "maá maá" (malá malá) a jde najít místo, kde se dá vylézt někam nahoru a nejlépe i něco čmajznout, sníst či rozlít, aby mohl prohlásit, že je to "moký" (mokrý) ...
Vzpomínka na včerejší den - ještě před akcí "ruka co umí zázraky."

0 komentářů: