Naše Samsára

Děda Láďa s Lenkou za námi dojeli z Liberce. Sári měla svoji stydící párminutovku, trošku se podárečkovalo a pak jsme si jeli pohrát do výstavní síně Mánes na výstavu Play...
 ...o které se píše: "do hry vtahuje děti, dospívající, dospělé, seniory, školní třídy… zkrátka všechny návštěvníky. PLAY totiž staví na imaginaci, fantazii a tvořivosti, kdy dotýkat se exponátů, vstupovat do nich, dotvářet je a hrát si s nimi je nejen dovoleno, ale přímo vyžadováno." Popisek nekecá. Je to zážitek. Ne na hodinku, kterou jsme na hru měli my, ale na celý den...
Děti se nejprve oťukávaly a pak jsme je nemohli odtáhnout domů.
 Láďa s Lenkou, jak je neznáte :o)
A na konec jedna vzpomínková Vánoční skupinovka. Zleva doprava: vášnivá a ňuchňací teta Jana co Sári uzmula růžovou krásu z vlasů, paní kolegyně, která chce být strojvůdcem, aby mohla řídit vlaky, autobusy a auta (to jest její plán k dnešnímu dni. Podezírám ji, že nechce řídit stroje, anóbrž lidské zdroje), strýček Leoš našimi dětmi obletován, otlapkávána a oblézán, pak ehm, dále pan kolega, práve byvší vytahnut z pelíšku, Áďa, bratranec to milovaný a babička Haňa, co se musela překonat na 3x maximum, aby se nechala vyfotit.