Naše Samsára

Na hřišti: "Ta holčička je elfka?"
"Proč?"
"Protože má takové špičaté uši. Já myslím, že to je elfka."
A já myslím, že ta holčička měla jen trošku odstátá ouška. Ale co já vím? Třeba byla opravdu elfka v přestrojení a kytkovaných šatičkách.
 Letos asi vytvořím šňůru fotek na téma "Přitažlivost pump a její vliv na mojí dceru."
Theonek hledí do zářivé budoucnosti se sluncem na čele...

Tatínek si myslel, že si po oběde dopřeje chvilku nerušeného klidu ve společnosti zmrzliny. Omyl. Vrhla se na něj četa invazivních čokoládko-žroutů a měl co dělat, aby vyvázl ve zdraví. Pár kousků čoko polevy padlo za vlast.
Sárinka má bryndáček pomalovaný třešněma, jež jsou v posledních dnech ovocným hitem a mizí u nás na kila. Theův pohled je přilepen na zbytek tatínkovy zmrzliny. Soustředění maximální ve snaze dobrotu ukecat, aby se mu přiblížila na dosah.
Theo na balkóně pobíhá bez plenky. Sárinka měla postřeh: "Já jsem si myslela, že to je voda." "A není?," ptám se nevědíc, o čem mluví. "Bylo to čůrání mami," a ukazuje svojí mokrou nožičku.
Theo telefonuje. S ovladačem na věž. Dovolá se s ní stejně dobře, jako s bačkorou, plyšákem a dalšími arterafkty, které za účelem okoukané bezdrátové komunikace používá.
Horor na dobrou noc: "Když lidi snědou kosti ryb, tak pak musej k panovi myslivcovi. Rozžízne to bžíško, vyžene ty bacily. A potom maj rozžíznuté bžíško. Dá tam šňůrky do bžíška.Ale šňůrky se nepapaj. Jenom to zašije a potom ty šňůrky vyndá. Pan myslivec je lékaž pro rybí kosti."
A já jsem měla super večer. Až do minuty mezi pondělím a úterým jsem ho v naší kuchyni prokecala s jednou lékárnicí Petrou, kterou jsem viděla poprvé a přitom jí už dlouho znám. Díky!!!!!

Polibek mezi lány a zvířaty. Theo je znaven, protože mně totálně vykříčel, když jsem se vzdálila od oslů, které chtěl pozorovat a rozprávět s nimi. On prostě umí dát najevo svůj názor.
Pozorujeme pávy, husy, slepice a pak námi další neidentifikovaná domáci zvířata.
Trošku country romantiky...Ukážu ti cestu rááájem. Theo mi dnes ukázal, jaké jsou mučící praktiky. Běhěm 4 hodin spánku mně tak 11x probudil. Ze snů jsme měla pomotanej maglajs, a z noci víteco. Asi stoličky? A mohlo by jich růst třeba 8 najednou, abychom to naše celonošní utrpení dobře zúročili.
Naše slečna s roztrženou košíli. Vidět to tu není, ale na zádech má 20ti cm průduch. "Sári, kde jsi si to roztrhla?"
"Na stromě. Támhletom," a ukazuje na horizont před námi. Právě vystoupila z auta a vylézt na strom neměla kdy. Nehledě na to, že na něj ještě lézt neumí.
"To jsi se asi o něco zahákla. Víš o co?" "O háček."
Krmení mlsných koz. Tahle na zídce je usurpátorka první třídy, která vyžrala všechny jetelíčky, i když jsem se je snažila hodit přímo před tu druhou chudinku.
"Tatínku, proč máš tak rovné zuby?"
"Abych tě mohl lépe kousnout." ...i červená Karkulka prodělala nečekanou modernizaci. Tatínek má tak rovné zuby proto, protože má rovnátka. Tak, teď už víte vše a můžete jít spát. Dobrou a nezapomeňte se pravidelně budit. To je teď v módě a nikdy nevíte, kdy se tato schopnost může hodit.

Modelka v letním ohozu, vlastnoručně dozdobená sponečkou a s kabelkou, která s námi absolvuje veškeré výpravy z domu. Obsah holčičího doplňku se mění dle nálady. Dnes obsahovala příšerku s.r.o. Sallyho, lachtana, kočku a ještě 2 kusy zvířeny, které si zasloužily vycházku.

Hurá! Sárinka dnes poprvé nakreslila maminku. A docela mi to sluší.
Vodomilka Sári si opakovaně potřebovala mýt ruce u pumpy. A taky nožičky a stehýnka a maminku a bratříčka...
Děsná fotka odrazu v zrcadle. Ale uznejte, že ten frajer za to stojí. Táta má brýle, Theo je nutně potřebuje též.
Zatímco jsem vyháněla vosu, mladý pán se ze Sárinčiné mističky obsloužil. V jedné ruce dvě jahody, v druhé kus melouna a když jsem na něj koukla, pravě z pusy ven vyjazýčkovával to zelené z jahody. Né že nechce jíst. On chce, jen nechce být krmen. Bodejď, když to zvládá sám!

Theo si zase dnes hrál se spaním - neboli nespaním a za celý den si vystřihl jen hodinové dáchnutí v době, kdy jsme obědvali. Odpo jsem se snažila ho několikrát přesvědčit o slasti spaní, ale nenechal se.
Sárinka mi při uspávání (zandavání a vyndavání Thea z postýlky) byla stále po ruce a provokovala brášku pojídáním brambůrek (i takové BIO dobroty se u nás občas najdou - Sári je zbožňuje...) Poprosila jsem ji, ať si je sní v pokojíčku. Ona mi přinesla prázdný pytlík s pár dorbečkama do ložnice, ať ho dojím. Když jsem opakovala, že nechci Thea dráždit, ukázala mi, že se mám schovat za pelest...má to holka promakaný.
Když jsem uspávání po osmé vzdala, objevila jsem jí v pokojíčku se svým lupem vysypaným na prostěradle...
Občas není špatné se na svět podívat dětskýma očima. takhle vidí brášku Sári....výmluvné že?
A takhle vidí mně. Jsem se až trošku lekla. Budu si muset častěji kontrolovat nosní dírky.
Pukalína na cestě do pekárny.
Po uložení Sárinky do postýlky se otevřely dveře do obýváku. "Mám horkou novinku," oznámila nám. "Jakou?"
"Že budu smrkat."

Na co hračky, když máme boty. Sárinka je osazuje, Theo ožužlává. Tento model mu obzvláštně chutná.
Takové vlasy jsem si vždycky přála...a vesmír mi je dal. Sice né na mé hlavě, ale na té, kteou vidím častěji a raději, než tu svou. Díkec!
Theo se dnes poprvé aktivně účastnil honění bublin. Byl z nich hodně rozrušenej - utíkaly mu a když už se některá soucitná bublina nechala chytit, hnedle praskla. Nemají řádné vychování.