Pořádně picnout - 21.9.
22:48 Edit This 0 Comments »
To koukáte, jak zase píšu co? Já taky...to je tak, když je tatínek za oceánem a nemá každodenní přísun novinek. Tak mu takhle posílám aspoň malý blogový kousaneček dnešního dne. Chutnal po ořechách.
První křížová výprava za nabušenýma skořápkama se odehrála už dopoledne, kdy jsme paběrkovali na ulici, kde leckde lecjaký ořešák vystrkuje přes plot kudrny a po dílech shazuje svoje dary. Odpoledne jsem se vydali k našemu mystickému kompostu, kolem kterého se také objevují oříšky. Já jsem byla hlavní picalka. Koukněte sami.
Theo si to přebral tak, že do čehokoliv se bouchne klackem, upustí ořech. Snažil se ho vymlátit i z naší okrasné tůje. Pak to komentoval, že picnul, ale nepodažilo. S klacekm k sobě přirostli a Theo ho nechtěl při návratu do interiéru odložit.
Máme novou pračku! Tak nabušenou, že bude možná i sama vařit. Její montáž děti hodně bavila. Přinesly si svoje papírové kufříky, do kterých jsem jim naházela po pár šroubovácích a důležitě postávaly kolem pána vykonavače (montér to není, pračkovač taky ne...jak ho nazvat?). Theo předváděl svoje zaujetí tázací větou "co to je?," kterou opakoval nehledě na fakt, že jsem mu již několikrát na tento dotaz odpověděla. Asi čekal, že promluví někdo povolanější a k popisu bubnu přidá i vzorec na výpočet rychlosti otáček. Sárinka ho, sedíc na kufru s opravdickým nářadím, objímala a říkala mu "ty stará rachotino." Theovi to nevadilo. Kupodivu. Já bych se asi ozvala.
A já jsem dnes asi o 250 žlučových kamenů lehčí. Některé byly velké i přes půl centimetru. Chtěla jsem je vyfotit, ale pak jsem si říkala, že to by byl možná trošku humusíček...koho to zajímá, ať si počte tuna: http://www.zdravi-az.cz/Dalsi_druhy_ocisty00.php
První křížová výprava za nabušenýma skořápkama se odehrála už dopoledne, kdy jsme paběrkovali na ulici, kde leckde lecjaký ořešák vystrkuje přes plot kudrny a po dílech shazuje svoje dary. Odpoledne jsem se vydali k našemu mystickému kompostu, kolem kterého se také objevují oříšky. Já jsem byla hlavní picalka. Koukněte sami.
Theo si to přebral tak, že do čehokoliv se bouchne klackem, upustí ořech. Snažil se ho vymlátit i z naší okrasné tůje. Pak to komentoval, že picnul, ale nepodažilo. S klacekm k sobě přirostli a Theo ho nechtěl při návratu do interiéru odložit.
Máme novou pračku! Tak nabušenou, že bude možná i sama vařit. Její montáž děti hodně bavila. Přinesly si svoje papírové kufříky, do kterých jsem jim naházela po pár šroubovácích a důležitě postávaly kolem pána vykonavače (montér to není, pračkovač taky ne...jak ho nazvat?). Theo předváděl svoje zaujetí tázací větou "co to je?," kterou opakoval nehledě na fakt, že jsem mu již několikrát na tento dotaz odpověděla. Asi čekal, že promluví někdo povolanější a k popisu bubnu přidá i vzorec na výpočet rychlosti otáček. Sárinka ho, sedíc na kufru s opravdickým nářadím, objímala a říkala mu "ty stará rachotino." Theovi to nevadilo. Kupodivu. Já bych se asi ozvala.
A já jsem dnes asi o 250 žlučových kamenů lehčí. Některé byly velké i přes půl centimetru. Chtěla jsem je vyfotit, ale pak jsem si říkala, že to by byl možná trošku humusíček...koho to zajímá, ať si počte tuna: http://www.zdravi-az.cz/Dalsi_druhy_ocisty00.php
0 komentářů:
Okomentovat