Naše Samsára

Takhle jsem je onehdá našla v pokojíčku, když jsem si chtěla ještě po ránu poležet a děti měly pré...
Thea bolelo tělo a paní doktorka Sárinka ho ošetřila. Dle výrazu se to povedlo - ona jiskra jasná, on drsoň sebe si vědomý.
 Sárinka chodí na tanečky, ale toto pondělí se jí nechtělo, protože prý dělají pořád to samé. Plié a relevé a to už umí :) A tak jsme alternativně dotančili i s domácí zvěří do zahradnictví k Chládkovi.
 A do třetice jedna starší nepózovaná momentka :)
Zajímavé, že Sári vždy stojí vlevo.
 Kousek pohody z léta. Co k tomu dodat. Kdo se umí vyvalovat, vyvaluje se...a kdo neumí, kňučí.
 Theova kancelář. Pracovní špalky už má 3 a mně přijde naprosto normální každý den nacházet po bytě třísky, kusy kůry a jehličí. A Theovi přijde naprosto normální usínat v postýlce s kladivem, hasákem, pumpičkou, šrouby a dalšími klučičími polštářky jasných tvarů a kovového doteku.
 Z podzimní Michaelské oslavy. Theo právě zapíchl draka a nese si z jeho slůje ohnivé jablko.
 Sári jde slavobránou do akce...neohroženě.
 I ona uloupila a pak mi špitala, že ten drak tam byl jenom jako. No jo no...
 Kutil a vynálezce v akci. S hračkama ho neuvidíte. Leda, že by dostal za úkol je nařezat na plátky, nebo rozmlátit kladivem.
Nejčastěji používané slovo je mami, pak jídlo a další je kácet. Když je na mě naštvanej, přijde a rukou do mě udělá jemné, ale zřetelné "kác kác"...jsem tedy matka pokácená.
 Sárinčina maska. Fotka je tak rok stará - dle vlásků a obličeje je to přece zřejmé.