Naše Samsára

Sárinčina oslava 4. narozenin. Moc se povedla. Celé dopoledne propršelo, ale pak se andílci vytáhli a oblačnost roztáhli. Hlavní dar se nám podařilo uhlídat nespatřen až do odpoledne, kdy přišli účastníci oslavy. Trampolínu jsme v děsném slejváku sestavovali předcházející večer. Protože byla videt z oken, přilepili jsme k rámům textilní rolety a do oken bez rolet jsem nastrkala jeden polštář vedle druhého. Sári šmírovala, škemrala a technikami lstivými se snažila zjistit, co na zahradě je. Ona mi už pár dní tvrdila, že dostane trampolínu (normálně mi to vytáhla z hlavy, neměla z čeho to poznat), ale i přes to byla nadšená. Jednu chvíli na těch 3,6 m hopsalo 6 dětí...
Sári sfoukávala, Theo radil a Kamilek v pozadí (mimochodem to je Sárinčina láska) stále dojemně zpíval "hodně štěstí zdraví," i když hlavní sbor měl už dozpíváno.
Na sobotu připadla oslava Slunovratu v Holašovicích, kde jistý nadšenec nechal zbudovat kamenný kruh - ve stylu Stonehenge. Je to nádherné místo. Podrobnější info najdete tady http://www.archet.org/megality.htm#14
Povídaly jsme si s kamenem a Sári tvrdila, že neslyší, co jí říka, zato pole jí řeklo: "Buď šťastná a vítrná" a pak jí vítr pošeptal do ucha: "Buď zdravá a nejemná." Ona si tu poslední radu vysvětlovala tak, že nemá být jemná na Thea...haha..to je alibismus první kategorie :) chtělo by se mi napsat, že na něj jemná ani není, avšak není to pravda. Je mnoho chvil denně, kdy si společně hrají, špitají si, jeden se stará o druhého...a pak jsou ty chvíle druhé. To abychom naplnili polaritu tohoto světa žejo.
Theo se druidů s rohama na hlavách trošku bál a tak nechtěl opustit naše těla.
Finální zasazení 8mi tunového kamene na dolmen, kterým příští rok, na Sárinčiny narozeniny, proběhne paprsek zapadajícího slunce a zažehne středový menhir, který se nachází v kamenném kruhu.
Líbilo se mi, jak si tito lidé hrají...slavnost brali vážně a velký kus trasy k místu určení táhly kámen původním způsobem - tedy na kůlech a lenech.
Sári si nemohla ujít lichokopitnické poježdění.
Pan šéfik, který o sobě peohlašuje: "Tejo, chapín. Já chap!" To "chapín" pochází z mého chlapíno, jak mu občas řeknu. Odkud má sebevědomé vyjádření "já chap" netuším, ale naprosto mu to věřím. Je to dítě nekonečně moudré...
Včera večer se mu nechtělo spát a tak vysvětloval: "Nechci pinkat."
Já: "Proč?"
Theo: "Nemůžu víš."
Já: "Jakto?"
Theo: "Boí hava" a pak mi ukazoval kde ho bolí. Zdá se mi to, nebo je na výmluvy tohoto typu ještě brzy?
Theo nebyl z programu nadšený a tady pózuje jak drsnej rapper v značkové teplákovce. Jen mu na hrudi chybí ten řetěz se značkou mercedesu na krku. Nebo to už se možná dávno nenosí, ale to mi je fuk.
Sári si nechala dát make-up a babičku Erni (si) vydatně podrobila.